Zemřela HANA MACIUCHOVÁ, legendární divadelní a filmová herečka, která své první profesionální zkušenosti získala na olomouckém jevišti

Zemřela HANA MACIUCHOVÁ, legendární divadelní a filmová herečka, která své první profesionální zkušenosti získala na olomouckém jevišti Dnešek přinesl smutnou zprávu. Ve věku 75 let zemřela legenda českého divadla a filmu, paní HANA MACIUCHOVÁ. Svůj profesní život spojila s pražským Divadlem na Vinohradech. V olomouckém divadle však jako náctiletá svou kariéru odstartovala a jako host si zahrála v inscenacích Zdravý nemocný a Mnoho povyku pro nic. Na rodnou Hanou se stále ráda vracela. Čest její památce! V roce 2012 se paní Hana Maciuchová představila na olomouckém jevišti v monodramatu Žena Vlčí mák. Při této příležitosti vznikl v zákulisí divadla rozhovor. Jeho část, v níž paní Maciuchová vzpomínala na své herecké začátky v Olomouci, nyní znovu zveřejňujeme.


Pojďme zavzpomínat na vaše první profesionální zkušenosti na jevišti olomouckého divadla.

Dostala jsem nabídku, abych přišla do divadla, kde prý pan režisér Pleskot zkouší inscenaci Molierova Zdravého nemocného. Dostavila jsem se na vrátnici, kde už čekali režisér Jaromír Pleskot a jeho asistent Bořík Procházka. Když mě režisér uviděl, s údivem se mě zeptal, kolik je mi vlastně let. Řekla jsem: Už patnáct! Obsadili mě a byl to jeden z mých největších životních zážitků, vidět v akci Františka Smolíka coby Argana a Miladu Procházkovou jako Toinettu. Pak mě pan režisér Svoboda obsadil do inscenace Shakespearovy hry Mnoho povyku pro nic, kde jsem hrála Heru. Dodnes nevycházím z údivu, jak svobodně jsem tehdy vlétla na jeviště. Moc ráda vzpomínám také na režiséra Karla Pokorného, který v Olomouci inscenoval Marceauovu hru Vajíčko. Mnohokrát jsme spolu ještě pracovali v Praze, byl to oblíbený režisér nejen můj, ale i řady mých kolegů. Zkrátka, olomoucké divadlo má pro mě pořád obrovskou magii, je tu nádherné jeviště a hlediště je velké tak akorát. Kolik má vlastně kapacitu?


Dohromady 424 míst.

Opravdu? Vidíte, z jeviště se mi zdá menší. Olomoucké divadlo má v sobě určitou laskavost, schopnost rychle propojit lidi na jevišti s lidmi v hledišti. Mám to tu velmi ráda.


Po gymnáziu jste takříkajíc vyletěla z hnízda a přesídlila do Prahy. Studium na DAMU, pak angažmá v Divadle Za branou a odtud do vinohradského divadla. Kdy vás přešel stesk po domově?

Stesk jsem vlastně vnímala jenom v době studia na DAMU. To byla opravdu prudká změna, opustit Olomouc a studovat v Praze. Škola navíc působila depresivním dojmem, nároky byly vysoké a já nebyla schopná všechno akceptovat. Proto jsem utíkala domů. V okamžiku, kdy jsem získala o herectví větší povědomí a začala se v řemesle lépe orientovat, tak mě stesk po domově začal opouštět.


26.1.2021