Moravské divadlo uvede v premiéře operetu Orfeus v podsvětí
Orfea v podsvětí zná režisér podle svých slov již od dětství a takřka na tomto díle vyrostl. "Hráli jej tehdy v Liberci, moje maminka ztvárnila roli Juno a já viděl snad všechny reprízy a dodnes znám celé dílo skoro zpaměti," uvedl Kříž. Offenbacha označuje za geniálního skladatele. "Jeho invence a doslova gejzíry hudebních motivů jsou neuvěřitelné a dalo by se říct, skoro nevyčerpatelné," doplnil režisér.
Hudebního nastudování se ujal Tomáš Hanák, podle kterého je Offenbach mistrem ironie a satiry. "Jeho hudba je hravá, jiskřivá a vtipná. Velmi prostými a skromnými prostředky dovede opravdu rozesmát. Melodie oplývající úžasnou nápaditostí se dají snadno zapamatovat a doslova se vrývají posluchači pod kůži," uvedl Hanák.
Podstatu Offenbachovy orfeovské parodie tvoří podle mluvčího divadla Davida Kresty promyšlené zkarikování antické legendy. Manželé Orfeus a Eurydika jsou si navzájem nevěrní a touží po rozvodu. Když Pluto odvede Eurydiku do podsvětí, má z toho její manžel upřímnou radost a teprve na příkaz Veřejného mínění se ji neochotně vydá hledat.
Postavu Orfea si zahrají Jakub Rousek a hostující Peter Svetlík. Eurydiku ztvární Barbara Sabella v alternaci s Lucií Kordovou a hostující Oľgou Bezačinskou. Vděčnou úlohu nejvyššího z bohů Jupitera, který se během představení dokonce promění v mouchu, ztvární Martin Štolba v alternaci s Jakubem Tolašem. "V Offenbachově pojetí je Jupiter jemně senilní, pošetilý stařík s neutuchajícím libidem. Božstvo obecně v tomto díle má více lidských nectností nežli božských ctností. Pro mne to znamenalo pocitově zestárnout přibližně o čtyři sta šedesát let a přizpůsobit tomu i pohybový a vyjadřovací rejstřík," řekl Štolba.
V historii českého divadla v Olomouci půjde už o šesté nastudování Orfea v podsvětí. Poprvé to bylo v roce 1921 v režii Bohuše Vilíma, zatím naposledy pak v roce 2002 v nastudování Václava Málka a pod taktovkou Zvonimíra Skřivana.
(ČTK)