Potřebujeme miliony. Pořád

8. 10. 2008 / Napsali o nás
Desítky milionů korun stojí ročně provoz divadel v Olomouckém kraji. Kromě dvou stálých scén s profesionálním souborem, jimiž jsou Moravské divadlo v Olomouci a Divadlo Šumperk, existuje v regionu i řada „menších“ divadelních aktivit. Zatímco stálé scény mohou počítat s dotacemi města a kraje, malá divadla musejí o své přežití bojovat hlavně u diváka, snaží se ale dosáhnout i na některý z grantů.

Podobně je na tom i prostějovská stagiona, tedy divadlo bez souboru. Nikdy se ale příspěvek neodvozuje podle počtu sedadel nebo prodaných vstupenek. Moravské divadlo dostalo na letošní rok od svého zřizovatele, tedy města Olomouce, 86 milionů korun. „Na provoz potřebujeme o dva miliony více, ty jsme si museli sami,vydělat‘, například uvedením Nabucca v Bratislavě,“ řekl ředitel divadla Václav Kožušník. Divadlo s 280 zaměstnanci má celkem 455 sedadel. Podle Kožušníka ale radnice ve své příspěvkové organizaci kontroluje hlavně účty a vynakládání financí, nikoliv prodané vstupenky. „Jsme pod takovým stálým tlakem, spíš proto, abychom neplýtvali,“ dodal. Divadlu se přitom letos po deseti letech zvedl počet předplatitelů. Divadlo Šumperk je naopak společností s ručením omezeným ve stoprocentním držení města. Ředitel René Sviderski uvedl, že na provoz dostává od města necelých 12 milionů korun, dalších osm si musí divadlo zajisti samo. „Kromě vstupného to jsou hlavně granty, třeba i z ministerstva kultury,“ dodal. Peníze od města jsou ve vazbě na roční dramaturgický plán, tedy co se bude hrát a jak. Zda bude v sále pro 300 diváků plno, není rozhodující. „Pražský experiment ve financování divadel je snahou o dosažení spravedlnosti, ale spravedlivý není,“ prohlásil Sviderski. Prostějovská scéna je divadlem bez herců. Jako příspěvková organizace dostává peníze jen na režii budovy, energie a vytápění. Ročně jde o asi 4 miliony. „Je to taková nulová varianta. Na program si musíme vydělat, čím atraktivnější představení zajistíme, tím více diváků přijde,“ vysvětlila ředitelka divadla Alena Spurná. Stranou velkých divadel, která mají své „živitele“, stojí například olomoucké občanské sdružení Divadla Tramtarie. Malá scéna s hledištěm pro 80 diváků žije díky grantům. Letos dostala 250 tisíc korun z městského rozpočtu, stejnou sumu z ministerstva kultury a 350 tisíc korun od Olomouckého kraje. „Abychom přežili, musíme si dalších 250 tisíc korun vydělat. Zájezdy a prodejem vstupenek,“ objasnila ředitelka Petra Němečková. I ona říká, že peníze nejsou nikdy přidělovány ve vztahu k počtu prodaných vstupenek či sedadel v hledišti. Divadlo Tramtarie plné mladých nadšenců existuje v Olomouci pět let a poslední tři roky působí ve Slovanském domě. Soubor má asi dvacítku stálých herců, kteří jsou zároveň osvětlovači, zvukaři nebo šatnáři. Obdobné už to je jen ve studentském divadle Point v Prostějově, které při Gymnáziu Jiřího Wolkera vede Aleš Procházka. Aby soubor mohl existovat, dostává desítky tisíc korun z rozpočtu školy a grant 120 tisíc korun od města Prostějova.

Mladá fronta DNES | rubrika: Střední Morava | autor: (ČTK)