RECENZE: Hláškující Robin Hood Moravského divadla Olomouc zaujme chytrým humorem a výborným obsazením

3. 10. 2016 / Napsali o nás
Bohatým bral a chudým dával... Slavnou legendu o anglickém zbojníkovi převedli Michaela Doleželová a Roman Vencl na prkna Moravského divadla Olomouc. Jejich nové pojetí je plné hlášek, popkulturních i politických odkazů a netradičně pojatých postav.

Michaela Doleželová a Roman Vencl v Moravském divadle Olomouc vytvořili úspěšné komedie Když se zhasne, Královny a Najdeme se na Ztracené. Tentokrát se rozhodli převyprávět legendární příběh o nejslavnějším lidovém hrdinovi všech dob z přelomu 12. a 13. století, který potom, co ho zlotřilý princ Jan obral o majetek, utekl do Sherwoodského lesa a spolu s dalšími uprchlíky začal okrádat bohaté a uloupené zlato rozdával chudým.

Nové pojetí Robina Hooda, na němž s Doleželovou spolupracoval ještě dramatik a režisér Jakub Nvota, stojí na známých základních motivech legendy. Autoři však příběh doslova napěchovali hláškami a odkazy, které sahají od současné politické scény po filmy a jiná zpracování příběhu. Ať už to bylo součástí scénáře nebo výplodem improvizace, v dialogu se dokonce objevila narážka na operetu, kterou MDO právě zkouší.

Olomoucký Robin Hood je založený na netradičně pojatých postavách. Titulní hrdina zde vůbec není tak odvážný, jakého ho známe z jiných zpracování. Tohoto Robina více než boje zajímají květinky a poezie a také jeho vlastní vzhled, přestože, jak sám tvrdí, metrosexuál není. Čarodějnice Morgana sice na první pohled vypadá hrozivě, brzy však divák zjistí, že spíše požívá příliš mnoho bylinek a její kletby se skládají z textů písní The Beatles.

Doménou inscenace je obsazení. Inscenátoři dokázali, že své herce velmi dobře znají. Všechny role jsou výborně obsazeny a herci si inscenaci očividně velmi užívají. Charismatický Tomáš Krejčí v titulní roli dokáže vystihnout melodramatické výstupy přejemnělého Robina přesně tak, aby se mu dalo stále věřit i to hrdinství. Kristýna Krajíčková, mladá herečka a nová posila souboru MDO, vypadá nejdříve jenom jako něžná krasavice. Zdání klame a s jejím prvním hlasitým výsměchem svému strýci Janovi dokáže i svůj komický talent.

Ze všech hereckých představitelů však musím jmenovat především Vojtěcha Lipinu, který exceluje v roli ďábelského šerifa z Nottinghamu, ať už s bičem komanduje své poddané, nebo zpívá svoji „záporáckou" píseň s baletním výstupem.

Jednoduchá scénografie Miroslava Krále efektně přenáší diváky z králova sídla do Sherwoodského lesa a historické kostýmy Hany Knotkové dotvoří výtvarnou složku inscenace, která koresponduje se základní mýtickou linkou příběhu. Za zmínku rozhodně stojí i původní hudba Filipa Tailora, která pomáhá udržovat tempo inscenace i její atmosféru, a to především v bojových scénách.

Ke konci druhé poloviny si inscenace bohužel neudrží své tempo. Po velmi efektní a napínavé bojové scéně, kdy Robin zachraňuje Marianu ze spárů zlého Jana, se už zdá zbytečné přidávat dohadování zamilovaného páru o svatbě, a konec je tak poněkud zdlouhavý. Ve změti velmi vtipných hlášek se také najde několik méně zdařilých, ať už je to příliš prvoplánové jmenování Kevina Costnera jako představitele filmového Robina Hooda, nebo Morganino neustálé a potažmo i otravné opakování svého jména.

Přes malé nedostatky je olomoucký Robin Hood velmi zdařilá inscenace, která jistě pobaví diváky všech generací svým chytrým humorem a zaujme výborným obsazením.

Celkové hodnocení: 85 %

Pavla Haluzová

Eurozprávy.cz, 26.9.2016