Nápad přenést osudy gladiátora Spartaka do taneční podoby dostal Igor Mojsejev, tehdy aktivní tanečník a začínající choreograf moskevského Velkého divadla. Arménský skladatel Aram Chačaturjan se hudbou začal zabývat až po svém úspěchu s baletem Gajané – tedy až v padesátých letech minulého století. Spartakus se poprvé objevil na scéně leningradského Kirovova divadla v choreografii Leonida Jakobsona. Světová premiéra baletu se konala 27. prosince 1956. V Moskvě se Spartakus prvního uvedení dočkal až v březnu 1958. Za dramaturgicky i choreograficky nejlepší inscenaci je pokládána verze Jurije Grigoroviče, která měla premiéru ve Velkém divadle v Moskvě v dubnu 1968.

Pro režiséra a choreografa Roberta Balogha znamená inscenace Spartaka splněný sen. „Tento titul hraje v mém životě významnou úlohu – už když jsem jej jako dítě poprvé viděl, byl jsem doslova fascinován přenesením historického tématu do taneční řeči. Od té doby jsem v sobě nesl myšlenku inscenování tohoto dramatu. Nyní mi osud dopřál možnost, abych si splnil své tajné přání. V našem souboru máme ideální představitele hlavních rolí. Práce s Chačaturjanovou ohnivou a charizmatickou hudbou byla pro mne vysloveně vzrušující,“ uvedl Balogh.

Postavu Spartaka alternují Ivo Jambor, Damani Williams a hostující Uladzimir Ivanou. „Po rolích princů, které jsem měl v předchozích olomouckých inscenacích Labutího jezera a Spící krasavice, je to pro mě změna k charakternímu pojetí tance, což si snažím co nejvíce užít. Fyzicky je to určitě náročné, taky jsem kvůli Spartakovi strávil o mnoho více hodin v posilovně,“ sdělil Jambor. Úlohu nelítostného vojevůdce Crassa ztvární Lukáš Cenek v alternaci s Patrykem Mielewczykem. „Crassus má v baletu řadu variací, scén se sborem i krásné duety. Crassova fanatičnost, narcismus, posedlost smrtí je obrovská, takže je to i herecky fascinující role,“ popsal Cenek. Otrokyni Frygii, která stojí po boku Spartaka, alternují Yui Kyotani, Irina Laptěva a Ema Krajčírová. „Zatímco ve Spící krasavici a Labutím jezeře jsem ztvárnila pohádkové postavy, Frygie je hrdinkou z masa a kostí. Je velmi citlivá. Touží po svobodě, ale uvědomuje si, že ji jako otrokyně pod nadvládou Crassa asi nikdy nezíská. Vidí před sebou temnou budoucnost, přesto nepřestává věřit. Je to náročný part po technické stránce, jsou tam některé vyloženě akrobatické prvky. Zároveň však musím publiku předvést, co Frygie cítí,“ uvedla Kyotani. V inscenaci se vedle členů olomouckého baletního souboru představí také členové profesionální šermířské skupiny Adorea.

Tanečníky na jevišti doprovodí orchestr Moravského divadla Olomouc pod taktovkou Tomáše Hanáka, který je autorem hudebního nastudování. „Aram Chačaturjan vychází v baletu Spartakus z arménských lidových písní a tanců. Melodická originalita, výrazné rytmy a neutuchající temperament zcela jasně určují národnost skladatele. Každá postava baletu má své charakteristické téma, které ji provází celým dílem. Mezi největší hity Spartaka patří slavné Adagio ze třetího jednání, často prováděné orchestry na symfonických koncertech.“ popsal Hanák.

Autorem scény je Eduard Přikryl, na jevišti uvidíme římské město, gladiátorskou školu i Crassovu vilu. Kostýmy pro vysokou šlechtu i otroky navrhl renomovaný výtvarník Roman Šolc.

V Olomouci se balet Spartakus dočká svého prvního uvedení. Na území České republiky byl za uplynulých šedesát let inscenovaný pouze šestkrát: dvakrát v Národním divadle v Praze (1957 a 1976), dvakrát v Brně (1975 a 2007), jednou v Ostravě (2005) a naposledy v Plzni v loňském roce.