Repertoár uměleckého sboru Činohra

Žánr takzvané „čisté komedie“ si za cíl klade jediné – rozesmát a pobavit diváka za použití všech možných komediálních a divadelních prostředků. Mezi nejlepší autory tohoto žánru bezesporu patřil britský dramatik Donald Churchill, kterého zná celý svět především díky komedii Natěrač. Ta byla poprvé uvedena v říjnu roku 1985 v anglickém Watfordu a od té doby jí tleskali diváci nejenom po celé Evropě, ale také v Mexiku, Argentině, Austrálii, Izraeli, ve Spojených státech amerických, v Kanadě, na Novém Zélandu či v Severní Africe. Autor v ní bravurně využil klasického milostného trojúhelníku, kdy je pár přistižený při oboustranné manželské nevěře nucen čelit pomstě zhrzené manželky. Jak se s hněvem podvedené Marcii vypořádá při záletech nachytaná Jane? A jakou úlohu v tom sehraje neúspěšný herec Walter živící se momentálně jako malíř pokojů? České divadelní publikum si bude tuto komedii pamatovat především díky inscenaci pražského divadla Kalich, kde ústřední dvojici tvořili Jana Paulová (Jane) a Pavel Zedníček (Walter). Představení mělo premiéru v roce 1994, hrálo se těžko uvěřitelných 22 let a dosáhlo stovek vyprodaných repríz. O to víc nás těší, že to bude právě Jana Paulová, která prostřednictvím svého milovaného Natěrače naváže už druhou režijní spolupráci s naší činohrou. Po její úspěšné adaptaci Gogolova Revizora se tentokrát můžete těšit na čistokrevnou situační komedii, kterou budete chtít vidět znovu a znovu.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli komedie vyžaduje jiné herecké prostředky než drama? Musí se herectví přizpůsobovat jednotlivým divadelním žánrům? Umělecký šéf činohry, herec, režisér a dramatik Roman Vencl vám vysvětlí základní principy několika divadelních žánrů od komedie dell´arte, přes absurdní drama, konverzační a situační komedii, psychologické drama až po Shakespearův blankvers. Na vlastní kůži si vyzkoušíte jak se liší technika herectví v rámci jednotlivých žánrů a co je potřeba pro přesvědčivý herecký výkon v každém z nich.

Roku 1972 vydal Chaim Potok, americký autor židovského původu, svůj třetí a bezesporu nejúspěšnější román s názvem Jmenuji se Ašer Lev (My Name Is Asher Lev). Jeho děj nás přivádí do New Yorku 50. let 20. století, konkrétně pak do ortodoxní židovské komunity, v níž žije Ašer Lev, mimořádný mladík, který oplývá nevídaným výtvarným talentem. Jeho umělecký dar ale není v tamní komunitě považován za požehnání, nýbrž za pokušení pocházející ze strany zla. Zdánlivě obyčejný příběh o dospívání talentovaného Žida, který se stane umělcem, přestože to znamená rozchod s rodinou a komunitou, v níž vyrůstal, je nesmírně sugestivní výpovědí o základním smyslu umění, o potřebě tvořit skutečné hodnoty, o židovském náboženství a o velmi zvláštním střetu židovství s křesťanstvím. Proč nakonec namaluje Ašer Lev, ortodoxní Žid, který se nezříká své víry, svůj nejslavnější obraz s motivem ukřižování? Román se své divadelní adaptace dočkal poměrně nedávno, a to díky americkému dramatikovi Aaronu Posnerovi. Jeho stejnojmenná hra měla světovou premiéru ve Filadelfii v lednu roku 2009 a roku 2012 byla uvedena v New Yorku na tak zvané Off-Broadway, kde také získala cenu Outer Critics Circle Award za nejlepší nový text. Moravské divadlo Olomouc uvede tuto Posnerovu dramatizaci v ČESKÉ DIVADELNÍ PREMIÉŘE! Režie inscenace, jež akcentuje prosazení vlastní identity a individuality vzdor neměnným pravidlům a tradicionalismu, se chopí Adam Steinbauer, nedávný absolvent brněnské JAMU, který svou profesionální kariéru teprve začíná, ale už nyní je považován za jeden z nejvýraznějších režijních talentů nastupující mladé generace.