Pavel Hekela se narodil roku 1954 v Přerově. Absolvoval pražskou DAMU, a to v oboru herectví. Avšak ví jaké to je být například režisérem, moderátorem, spolumajitelem nahrávacího studia a reklamní agentury, provozovatelem herecké agentury, statutárním šéfem činohry Divadla Oldřicha Stibora, ředitelem soukromé rozhlasové stanice, ředitelem regionálního studia Českého rozhlasu, ředitelem Moravského divadla Olomouc, náměstkem primátora statutárního města Olomouc, poradcem primátora pro kulturu, členem činoherní poroty cen Thálie a mnoha jiných různých porot, členem České akademie divadelníků, pedagogem Univerzity Palackého v Olomouci, členem Lion´s klubu Olomouc, hostujícím hercem Moravského divadla Olomouc, skautem, pejskařem, manželem či dědečkem. Tím vším byl rád, něčím raději a něčím stále ještě je a bude.
 

Jaká je vaše vysněná role? 
Po již nečekaném návratu na jeviště je každá nová role z říše snů. Moc si to užívám.

Co byla vaše největší profesní výzva? 
Inu, právě ten návrat na jeviště. Vždyť se tak stalo po pauze trvající rovných 26 let!
Dalších velkých výzev bylo tolik, že si netroufnu označit tu největší. Ale mezi herecké ještě patří Antonio Salieri v Amadeovi… na záskok!

Co je pro vás největší relax?‘
Moji dva pejskové a moji dva vnoučci. I v tomto pořadí – pejsky vidím denně (koneckonců i v noci), vnuk a vnučka jsou mi vzácnější.