Láska na první pohled, zrada a cit, který je tak silný, že překoná i smrt. To jsou stěžejní motivy, se kterými balet pracuje. V prvním dějství se setkáváme s mladou dívkou Giselle, která, v nastudování baletu Moravského divadla, pracuje jako pomocnice v obchodě s květinami, který vede její matka. Představitelka hlavní hrdinky Emily-Joy Smith dokázala svým výrazem i ladnými pohyby výtečně vystihnou celou škálu pocitů od ohromujícího zamilování po zoufalost vyúsťující v sebevraždu, kterou cítí ve chvíli, kdy zjistí, že je její milý zasnoubený s jinou ženou.

Atmosféru prvního jednání výtečně dokreslují kulisy náměstí, které jasně naznačují, že se příběh odehrává v Olomouci. Pocit radostného období zrodu lásky ještě umocňují jednoduché, přesto elegantní a hravé kostýmy Aleše Valáška. Zajímavým prvkem, který Štípa do děje vložil, je motiv květin, který provází stěžejní okamžiky v životě Giselle a který díky dívčině profesi působí naprosto přirozeně.  

Druhé jednání je z části nastudováno v klasické verzi podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy a z části má také svou vlastní choreografii M. Štípy, nutno podotknout, že je, co se právě choreografie týče, mnohem zajímavější než jednání první, kde zasazení jednotlivých tanečních výstupů do děje působí poněkud neobratně. Příkladem může chvíle, kdy Giselle se svým milým (Benjamin Cook) sedí na „náměstí“, kde jejich přátelé předvádí svoje taneční umění.

Pochmurnost druhé části baletu, kdy se mladá dívka promění ve vílu, je skvěle dokreslena temnými kulisami, melancholická atmosféra je navíc podtržena strnulostí tváře všech umělců, což umocňuje pocit kontrastu mezi prvním a druhým jednáním. Svět víl v krásných jednoduchých šatech ve spojení s úžasným tancem a živým orchestrem jako by diváka opravdu přenášel do snového světa.

Aneta Trnová