Kotník vydržel, a tak byl miláčkem publika

10. 2. 2014 / Napsali o nás
Poprvé stál ve svém rodném městě na jevišti Východočeského divadla. A hned z toho byl sukces jako hrom. Bouřlivý potlesk vestoje od diváků hned po představení ještě vyšperkovala jedna z cen na prestižní přehlídce nejlepších divadelních komedií – na Grand Festivalu smíchu. Představitel Truffaldina v inscenaci Moravského divadla Olomouc ROMAN VENCL (na snímku) se mohl při pondělním Galavečeru smíchu radovat právě z divácké ceny a ještě byl blízko k ocenění za nejlepší mužský herecký výkon přehlídky.

Šťastná premiéra

„Je to moc příjemný pocit. Divácká cena je z mého pohledu to nejcennější, co člověk může na této přehlídce komedií získat, i když i ceny odborné a studentské poroty mají samozřejmě váhu,“ nechala se slyšet jedna z hvězd letošního Grand Festivalu smíchu.

„Říkal jsem si, že kdybychom v Pardubicích nedostali žádnou cenu, byl bych stejně šťastný. Děkovačka od diváků po našem olomouckém představení mě tak moc potěšila, že by mi nevadilo, kdybychom tu nic nevyhráli. Večer, kdy jsem poprvé vstoupil na pardubické profesionální jeviště, pro mě znamenal mnohem víc než samotné vyhlášení,“ přiznal v rozhovoru pro Deník Roman Vencl, který olomouckého Sluhu dokázal skvěle přizpůsobil pardubickým reáliím.

V dresu Aleše Píši

Na jevišti tak například kroužil na kolečkových bruslích v dresu pardubického hokejového obránce Aleše Píši.

„To byl momentální nápad. Věděl jsem, že na představení přijdou rodiče a vzpomněl jsem si, že mám doma pardubický hokejový dres z dob, kdy jsem chodil do ČEZ Areny často. Trochu jsem vyděsil naši dramaturgyni, která věděla, že mám problém s kotníkem a když jsem neplánovaně mířil na kolečkových bruslích do portálu pro dres, bála se, že nemohu dál pokračovat. Upřímně řečeno, před představením jsem měl trochu strach, abychom nemuseli diváky posílat domů. To bych se cítil hodně trapně, ale naštěstí kotník vydržel. Když zvládl tento nápor, myslím, že už snad vydrží cokoliv,“ pousmál se herec, který si svou pardubickou premiéru náležitě užil.

A zaplaťpánbůh si ji mírou vrchovatou užili také diváci, kteří se v hledišti báječně bavili jeho mistrovským hereckým výkonem.

(td, iko)

Pardubický deník, 5.2.2014