Pánská část olomoucké činohry pocítí zlo schované za úsměvem v bílém plášti. Moravské divadlo uvede Přelet nad kukaččím hnízdem v režii Pavla Kheka

Kniha Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven z roku 1962 se okamžitě stala světovým hitem a pouhý rok po jejím vydání vznikla dramatizace Dalea Wassermana nesoucí název Přelet nad kukaččím hnízdem. Keseyho příběhu se v roce 1975 bravurně zhostil režisér Miloš Forman a natočil podle něj legendární film s Jackem Nicholsonem a Louise Fletcherovou ověnčený pěti filmovými Oscary.

„Přelet nad kukaččím hnízdem je titul, kterému věřím. Je silný, dramatický, ale také humorný a dojemný. Nic lehkého pro herce, ale diváci si, myslím, přijdou na své, stejně jako tomu bylo u Nedotknutelných, kteří jsou i třetí rok po uvedení vyprodaní. Přeji naší činohře a režiséru Pavlu Khekovi, aby se premiéra vydařila,“ uvedl ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Do zaběhlého chodu psychiatrické léčebny vstoupí svérázný a energický Randle McMurphy, který si tu jde z pracovní farmy odpykat trest za svůj poslední delikt. Brzy zjistí, že zdánlivě snadný způsob úniku před výkonem trestu ve věznici, je skutečným peklem, které má pocítit jako ostatní pacienti až na dřeň. Okamžitě prokoukne manipulativní a ponižující praktiky vrchní sestry Ratchedové a dá se s ní do války, v níž bojuje svým přirozeným temperamentem a nápady, ke kterým dokáže strhnout i ostatní. Pokojné oddělení psychicky křehkých mužů se tak sestře začíná rozpadat pod rukama, což ještě více podnítí její zákeřnost. Všemu přihlíží indiánský náčelník Bromden, který rezignoval na život venku a raději se vydává za hluchoněmého. Může McMurphy vyhrát nad Velkou sestrou a změnit tak osudy náčelníka a ostatních mužů na oddělení, kteří se už dávno vzdali myšlenky na svobodný život mimo stěny léčebny?  

Americký spisovatel Ken Kesey byl členem takzvané beatnické generace a bývá označován za jednoho z otců americké postmoderní literatury. „Knížku Kena Keseyho považuji za jedno z nejlepších děl 2. poloviny 20. století. Kesey vystihl životní pocit mnoha z nás. Pocit jedince, který sice žije v moderní a bohaté společnosti, a přesto, kdykoliv udělá něco opravdu svobodného, něco nebo někdo jej srovná do latě. Je to ten kombajn, o kterém mluví indián,“ přiblížil svůj vztah k dílu režisér Pavel Khek, který s oblibou hledá způsoby, jak převyprávět silné zfilmované příběhy do divadelní podoby. „Lidi jako McMurphy přišli na svět, aby kombajnu překáželi a chránili před ním nás slabší. Lidí jako je McMurphy je ale zatraceně málo,“ dodal Khek s tím, že dobrý příběh si najde nejen filmové, ale i divadelní publikum. Stejně tomu bylo i v případě úspěšné inscenace Nedotknutelní, kterou s činohrou Moravského divadla nastudoval v roce 2020.

Aktuální titul vybralo vedení činohry Moravského divadla a umělecký šéf Roman Vencl měl od začátku jasno, kdo by ho měl režírovat. „Jsme moc rádi, že se režie ujal hostující Pavel Khek, který naše diváky uchvátil už inscenací Nedotknutelní. Dlouhou dobu to vypadalo, že o spolupráci s ním tentokrát přijdeme, protože se mu na poslední chvíli změnila skladba sezony v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde je uměleckým šéfem, a on musel, coby režisér, zaskakovat za jiný inscenační tým. Nakonec se vše podařilo posunout a Pavel se pustil do nelehké výzvy nazkoušet takto těžký a komplikovaný text za šibeničních šest týdnů, které byly navíc poznamenány vánočním a novoročním volnem. Věříme ale, že to bude stát za to, a že právě oslovení Pavla Kheka bylo tou nejlepší možnou volbou,“ sdělil Roman Vencl, který v inscenaci zároveň hraje doktora Spiveyho.

V Přeletu nad kukaččím hnízdem dostane prostor kompletní pánská sestava souboru činohry, která se představí v rolích pacientů a ošetřovatelů. Hlavní role pak režisér vybral podle své intuice. „U mě obsazuje intuice. A když ji neposlechnu, je zle. Obecně lze říct, že u velkých rolích je lepší obsadit je trochu proti typu, aby měl divák možnost postupně odlupovat vrstvy figury. U menších rolí je ta cesta kratší a je výhodnější, když herec už sám o sobě nese jistý typ postavy,“ přiblížil Khek. Hlavní roli sestry Ratchedové svěřil Vendule Novákové. Randla McMurpyho bude hrát Zdeněk Julina a trojici ústředních postav uzavírá Jan Ťoupalík jako náčelník Bromden. V dalších ženských rolích se představí Romana Julinová, pro níž bude sestra Flinnová první rolí v Moravském divadle, a Natálie Tichánková s Lenkou Kočišovou, jež ztvární McMurphyho kamarádky Candy a Sandru.

Herecký part Velké sestry je obtížný, stejně jako její osobnost, kterou však Vendula Nováková nevnímá veskrze negativně. „Pro mě to není jen záporná postava, je to velmi silná žena přesvědčená o své pravdě, že každý její krok je konán za účelem dobra, byť používá své metody. Je sešněrovaná svým životem, svým posláním, a i kdyby se třeba někde ve skrytu duše chtěla tomu všemu vymanit, nedokáže to. Nebudu lhát, je to náročné sžívat se s touto ženou, hledat střípky humoru, života, uvěřitelnosti,“ přiblížila svůj vztah k roli Vendula Nováková, jejíž dominantní postava je jakýmsi protipólem chaotických mužů na oddělení. „Někdy dalo docela zabrat zkrotit pánskou šatnu, ale pánové snadněji zjihnou, když vidí kolegyni v uniformě sestřičky,“ sdělila s úsměvem Nováková a dodává, že i zkoušky se nesly v pohodové atmosféře. „Celé zkoušení provází humor a ten je u takto těžkých inscenací nezbytný. Bylo to krásné a náročné zkoušení a věřím, že sami sebe ještě překvapíme.“

Zdeněk Julina se v roli světoběžníka McMurpyho našel, i když přiznává, že ho jeho postava stále překvapuje. „McMurphy je úžasný démon. Je mi sympatický, protože razí heslo „aspoň jsem to zkusil“. To je na něm to nejvíc. Musel jsem se s ním poprat a mám pocit, že spolu vlastně soupeříme pořád. Vždy, když si myslím, že už ho mám na lopatkách, vytáhne nějaký trumf. To je ale dobře a asi to tak spolu budeme mít pořád,“ uvedl Julina, jenž si pochvaluje spolupráci s režisérem. „Díky tomu, že je má postava vyloženě extrovertní, mám celkem volnost, ale režisér Pavel Khek dobře hlídá, abychom někam neodletěli,“ prozradil Zdeněk Julina, který se na prknech Moravského divadla také poprvé setkává se svou ženou Romanou, jež hraje sestru Flinnovou. 

„Sestra Flinnová tak trochu kopíruje můj příběh. Je to žena s mnohaletými zkušenostmi, ale přešla na jiné oddělení a je zmatená. Malinko se boji a neví kudy kam. Tím ale ta podobnost končí, protože já mám na rozdíl od Flinnové skvělé kolegy, na které se každé ráno těším a velmi oceňuji, jak jeden na druhého reagují, pomáhají si a na zkouškách je skvělá atmosféra,“ sdělila dojmy ze zkoušení své první inscenace Romana Julinová. „S manželem na jevišti jsem jako doma, mohu si víc dovolit, víc riskovat a on mi vždycky kryje záda,“ dodala závěrem.

Indiánský náčelník Bromden je postava, která v knižní předloze promlouvá vnitřním hlasem, protože předstírá, že je hluchoněmý. Je to ale postava zásadní. „Ta role není jednoduchá, protože toho moc nenamluví, přesto ty věci prožívá a přemýšlí nad nimi. I tak jsem si moc přál hrát Náčelníka a splnilo se mi to. Vždy mám raději role, které mají vývoj. Náčelníkovy vnitřní promluvy protkávají celou inscenaci a diváka dějem provázejí. Cítím se v té roli moc dobře, i když k ní stále ještě hledám cestu,“ uvedl Jan Ťoupalík, jenž už hrál jednu z hlavních postav v inscenaci Nedotknutelní a s režisérem se tak setkává podruhé. „Práce s Pavlem je za odměnu. Je neuvěřitelně připravený, s jasnou vizí a nápadem, a přesto dává herci takovou svobodu, aby mohl tvořit něco ze sebe,“ zhodnotil dosavadní spolupráci Ťoupalík

Scénu a kostýmy navrhl výtvarník Michal Syrový. Autorem hudby je Vladimír Nejedlý a na pohybové stránce inscenace se podílel Martin Šimek.

Slavná divadelní adaptace románu Kena Keseyho Vyhoďte ho z kola ven bude v Moravském divadle uvedena podruhé. Poprvé se tak stalo v roce 1987, kdy byla dramatizace Dalea Wassermana uvedena pod názvem Přelet nad hnízdem kukačky v režii Jana Buriana.

Pavlína Dočkalová, Tisková mluvčí/ PR