Po několika odkladech premiéry může soubor opery a operety konečně uvést Beethovenova Fidelia

23. 9. 2021 / Tiskové zprávy
Soubor opery a operety Moravského divadla se konečně dočká. Před diváky bude moci uvést inscenaci Fidelio, jejíž premiéra byla kvůli covidu několikrát odložena. Jediná opera Ludwiga van Beethovena se na olomoucké jeviště vrací po téměř třiceti letech. Inscenaci nastudoval režisér Josef Novák, autorem hudebního nastudování je umělecký šéf souboru Miloslav Oswald. Premiéra se uskuteční v pátek 24. září v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

Geniální skladatel Ludwig van Beethoven dlouho usiloval o seberealizaci v operním žánru, měl však velké nároky na libreto. Odmítal se stát sériovým skladatelem, který píše opery na zakázku. Jeho jedinou dokončenou operou se tak stala Fidelio. O Beethovenově perfekcionismu svědčí množství úprav tohoto díla, které se původně jmenovalo Leonora a jehož první verze měla ve Vídni premiéru roku 1805, zatímco finální třetí verze slavila úspěch v roce 1814.

Příběh odvážné Leonory, která se v přestrojení za žalářníka Fidelia pouští do boje se zlem, aby zachránila svého neprávem vězněného manžela Florestana, je oslavou lásky a zároveň vykreslením prudké srážky idealismu s realitou. Beethoven se ve Fideliovi mohutnou silou své hudby zastává trpících a utlačovaných. „Toto dílo bývá pravidelně uváděno po celém světě. Důvodem není jen Beethovenova geniální hudba, ale také symboly svobody a síly lásky, které Fidelio reprezentuje. Myslím si, že svobody si musíme vážit a nebrat ji jako běžnou záležitost,“ zdůraznil umělecký šéf Miloslav Oswald. 

Uvedením Fidelia chtěl soubor opery a operety vloni připomenout 250 let od Beethovenova narození. Premiéra se měla původně uskutečnit v červnu, kvůli covidu ale byla přesunuta na říjen a poté odložena až na letošní podzim. Příznivce operního žánru tak mohl potěšit alespoň přímý přenos generální zkoušky, který 24. dubna letošního roku odvysílala TV Noe. „Nikdy jsem nezažil a doufám, že už nikdy nezažiji situaci, kdy by se tolikrát přesouvala premiéra. Nyní se chystáme postoupit k už tak dlouho očekávané cílové rovince. Mohutná síla Beethovenovy hudby a celková náročnost díla dokazují, že náš soubor je na mimořádně vysoké umělecké úrovni,“ popsal Oswald, který k režii oslovil Josefa Nováka. Ten byl umělecky spjatý s divadlem v Ústí nad Labem, kde působil jako režisér i umělecký ředitel - a kde se také poprvé účastnil inscenace Fidelia. „Bylo to před více než padesáti lety, ale na ten obrovský zážitek si pamatuji dodnes. Roli Leonory ztvárnila Jarmila Krásová, režii měl Norbert Snítil, úžasný kumštýř, který bohužel předčasně zemřel. Když mě tedy vedení olomoucké opery oslovilo s nabídkou režírovat Fidelia v Olomouci, vrátily se mi ty krásné vzpomínky a nabídku jsem rád přijal," popsal režisér Novák.

Beethovenovo dílo našlo inspiraci v žánru osvobozovací opery, která byla oblíbená během Velké francouzské revoluce a v níž je hlavní hrdina konfrontovaný se smrtelnou hrozbou a posléze zachráněný. „Beethoven byl velkým obdivovatelem Napoleona, odtud možná pramenila i ona původní inspirace. Současně byl také hluboce věřící, takže postavy v opeře se upínají k něčemu, co je nad námi, co nás přesahuje. Významné je téma lásky a odhodlání ženy položit pro svého muže oběť nejvyšší. Beethoven bohužel ve svém životě žádnou takovou Leonoru nepotkal," uvedl režisér.

V hlavní ženské roli alternují Elena Prášilová Gazdíková a Barbora Řeřichová. „K Beethovenově hudbě mám vřelý vztah, patří k mým oblíbeným skladatelům. S operou Fidelio jsem se jako divák setkala tady na prknech Moravského divadla, ale také ji znám z mnoha světových provedení. Postava Leonory je velice náročná a myslím si, že k ní je potřeba dozrát a mít už něco odžité a procítěné. Hrát roli muže, a přitom neztrácet ženskou citlivost, zároveň si však udržet velkou naléhavost v pěveckém výrazu, to byly těžké, ale krásné úkoly. Jsem moc šťastná, že jsem dostala možnost nahlédnout této roli tak hluboko pod kůži,“ popsala Prášilová Gazdíková. „Leonora je na jevišti prakticky od začátku do konce, party jsou náročné, takže je zde na místě zachovat klid a správně si rozvrhnout síly. Je to jedna z rolí, ke které máte, řekla bych, přirozený respekt. Já mám ale ráda výzvy a na tuto roli jsem se moc těšila. A musím říct, že jsme si “sedly”, za což jsem vděčná,” doplnila Řeřichová.

Postavu vězněného Florestana ztvární Jakub Rousek nebo Milan Vlček. „Beethovenovu hudbu musí mít rád snad každý. Ve své době to byl génius, zejména jeho symfonie nikdo nepřekonal. S operou Fidelio se na jevišti setkávám poprvé. Florestan je role velmi náročná po pěvecké stránce, méně už po té herecké, neboť tato postava je většinu času v poutech a řetězech, v nichž se toho moc hrát nedá,“ přiblížil Rousek. „Kdo z milovníků klasické hudby by neznal Beethovenovu Osudovou nebo 9. symfonii. A právě v 9. symfonii v závěrečné části Óda na radost vždy velice rád zpívám tenorový part, dokonce mě zavedl až do japonského Sappora. Druhým Beethovenovým dílem, ve kterém jsem zpíval, byla Missa Solemnis, a Fidelio je mé třetí setkání s Beethovenem. Role Florestana není vzhledem k ostatním postavám nejrozsáhlejší, ale velkou výzvou pro každého tenoristu je vstupní árie Gott, welch Dunkel hier. Také je zajímavé zpívat velkou část role spoutaný řetězy, které vám moc volnosti nedávají, a na rozdíl od většiny tenorových rolí upravených milovníků být naopak „zjevu nevábného",“ podotkl s úsměvem Vlček. Zápornou postavu Dona Pizzara, který Florestana neoprávněně vězní, si zahraje Martin Bárta nebo Vladislav Zápražný, v roli žalářníka Rocca se představí Jiří Přibyl či David Szendiuch. Dále účinkují Lucie Skácelíková, Helena Beránková, Petr Martínek, Jakub Tolaš, Vojtěch Pačák či hostující Daniel Matoušek.

Prvního uvedení v historii českého divadla v Olomouci se Fidelio dočkal roku 1922, režii měl Bohuš Vilím a Leonoru ztvárnila Božena Vaněčková. Zatím poslední premiéru zažil Fidelio v prosinci 1992, inscenaci režíroval Martin Dubovic a v úloze Leonory alternovaly Zdeňka Mollíková a Zdena Matoušková.

Operu uvádíme v německém originále, krátké spojovací texty jsou v češtině.