Repertoár uměleckého sboru Opera a opereta

Jeden z nejpopulárnějších broadwayských muzikálů Hello, Dolly! sklízí úspěchy na divadelních prknech od roku 1964. Proslavila ho však zejména filmová verze s nezapomenutelnou Barbrou Streisand v titulní roli a ústřední píseň v podaní Louise Armstronga. Příběh se točí kolem šarmantní vdovy Leviové, která se živí jako dohazovačka. Dokáže téměř cokoliv - i podmanit si srdce nedostupného muže. Slavný muzikál, který „rozdrtil“ všechny dosavadní broadwayské rekordy, převede na jeviště režisérka Andrea Hlinková.

Známá autorská dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák napsala spolu stovky písniček, k jejich tvorbě však patří i čtyři pohádkové miniopery: Šípková Růženka, Budulínek, O dvanácti měsíčkách a Karkulka. My Vám je, milé děti, některé přinášíme. Vezměte do divadla své rodiče, dědečka s babičkou a kamarády a prožijte u nás pohádkové dobrodružství s písničkami.

Komický singspiel Únos ze serailu napsal pětadvacetiletý Mozart v němčině na objednávku císaře Josefa II. pro Burgtheater ve Vídni, a to vzápětí po italské opeře seria – Idomeneo. Je to hudební fraška, ovlivněná dobovou módou Orientu, je v ní patrný také doznívající vliv tureckých výbojů v Evropě. Hudebně je to však čistě zázračná Mozartova kompozice, která otvírá srdce génia – bohatostí árií, dvou sborů a komorních čísel, plných láskyplného citu i mladého šibalství. V tomto jediném díle použil Mozart triangl a činely, aby zvýraznil turecký charakter hudby. Premiéra opery se konala 16. července 1782, naše inscenace je tak oslavou 240. výročí. Režie se ujala Andrea Hlinková.

Síla raného díla Giuseppe Verdiho spočívá zejména v působivých masových scénách a sborových výstupech. Babyloňané pod vedením krále Nabuchodonozora (Nabucca) vtrhnou do Jeruzaléma, zničí Šalamounův chrám a židovský národ odvlečou do zajetí. Bůh Židů Jehova však potrestá krále tím, že na něj sešle šílenství. Nabucco, který musí čelit intrikám své domnělé dcery Abigail, nakonec rozpozná svou vinu, uzná moc a vznešenost Boha Jehovy a vrátí Židům svobodu. Známý "Sbor Židů" se v době vzniku opery stal aktualizovaným symbolem touhy Italů po svobodě a nezávislosti.

Beethovenův Fidelio je unikátním výtvorem jednoho z nejgeniálnějších skladatelů vůbec. První verze opery měla premiéru v roce 1805, její definitivní podoba spatřila světlo světa o devět let později. Příběh odvážné Leonory, která se pouští do boje se zlem, aby zachránila svého neprávem vězněného manžela, je oslavou lásky a zároveň vykreslením prudké srážky idealismu s realitou. Beethoven se ve Fideliovi mohutnou silou své hudby zastává trpících a utlačovaných. Staví se proti manipulátorům, pro které je morálka či úcta k člověku jen prázdnou frází a kteří rozšiřují svou moc, aby si mohli podrobit druhé a zneužít je ve svůj prospěch. V tomto smyslu poselství jediné opery Ludwiga van Beethovena nepřestává být aktuální ani dnes. Operu uvádíme k oslavě 250. výročí od narození autora. Hudební čísla ponecháváme v německém originále, próza bude v českém překladu.

V Cornevillských zvoncích, komponovaných na starý romantický námět, vytvořil R. Planquette jedno z nejvýznamnějších děl v žánru klasické francouzské operety, v němž navazuje na dílo velikána operety J. Offenbacha a tvůrčím způsobem ho rozvíjí. Největším kladem jeho operety je průzračná, melodicky jasná a svěží hudba. První uvedení Cornevillských zvonků v roce 1877 v divadle Foliés Dramatiques v Paříži mělo enormní úspěch a „Zvonky“ hráli 400 krát za sebou. Poté se opereta rozletěla do celého světa. My uvádíme Cornevillské zvonky teprve podruhé, a to 100 let po olomoucké premiéře v roce 1920.